Výšlap na Velký Rozsutec
Velký Rozsutec je považován za jeden z nejpěknějších vrcholů na Slovensku. Nachází se v národním parku Malá Fatra. Tento národní park je vzdálený od mého rodného města necelé dvě hodiny jízdy autem. Proto mě překvapilo, že za ty léta jsem o tomhle vrchu vůbec nevěděl. Respektive jsem se o něj nezajímal…
Před cestou jsem pečlivě hlídal počasí a zjišťoval informace ohledně cesty k vrcholu. Vzhledem k tomu, že několik přátel výšlap na Velký Rozsutec absolvovalo, nebyl problém získat detailní informace. Nakonec jsem si výlet naplánoval na začátek prázdnin, a to na pracovní den. O víkendu je to tam údajně jako na Václaváku.
Příjezd na Slovensko
Od mého rodného města je nástupní místo výšlapu vzdálené cca 110 km. Cesta trvala bez zastávky hodinu a půl. Z informací od známých jsem věděl, že je dobré zaparkovat na parkovišti Štefanová (odkaz na mapu: https://mapy.cz/s/2XFPo) , které je hlídané. Ovšem padlo i doporučení, že je lepší jet výše, kde je možnost zaparkovat zdarma u některého z tamních hotelů a nebo auto nechat u cesty. Raději jsem volil první variantu a to zaparkovat na hlídaném parkovišti. Cena za celodenní parkovné byla 2 Eura (cena k 2018/07). Překvapilo mě, že ráno v devět hodin bylo parkoviště skoro plné, a to byl pracovní den. Na chvíli jsem se zakecal se slečnou, která vybírala vstupné na parkovišti, a avizovala mi, že tohle je normální stav a o víkendu že je to ještě horší.
Vzhůru k vrcholu
Od parkoviště jsem se vydal na vrchol s tím, že jsem měl připravenou mapu kudy přesně jít. Popravdě, bylo to zbytečné. Turistické značky a cedule jsou tak dobře navržené a udržované, že nebylo potřeba se řídit vlastní mapou. Moje trasa směřovala ze Štefanové na Podžiar – Pod Pálenicou – Sedlo Medzirozsutce – Velký rozsutec a zpět.
Zde přikládám mapu (odkaz: https://mapy.cz/s/2XG6Z)
Celková cesta ubíhala rychleji, než bylo avizováno na informačních tabulích. Na vrchol jsem vyšel za necelé dvě hodiny. Je pravda, že moje tempo bylo poněkud svižnější. Kdybych se řídil podle cedulí, které ukazovaly cestu na 3 hodiny, tak bych se musel vyloženě po cestě flákat. Na druhou stranu rozumím tomu, že trasu chtějí absolvovat i rodiny s dětmi a ti se nebudou hnát za každou cenu.
Rozsutec a turisté
Po cestě k vrcholu jsem potkával první turisty, kteří si přivstali a už šli zpět. Čím více jsem se ale blížil k vrcholu, tím více turistů jsem potkával. Bohužel jsem potkával i takové, kteří si s sebou na výšlap vzali své domácí mazlíčky. Několik desítek návštěvníků vyrazilo k vrcholu se psem, to mi opravdu hlava nebrala. Nějakému mladému páru u vrcholu ve skále zapadl pes a nemohli jej vyndat, tak mu podávali nějaké léky na uklidnění. Za mě nedoporučuji jít na takový výšlap se psem (pokud tedy chcete jít až k vrcholu). Posledních několik metrů doslova lezete po skále a přidržujete se ocelového lana nebo řetězu. Taková „áčková“ ferrata.
Už při cestě na vrchol vám Rozsutec nabídne několik krásných panoramatických výhledů. Na vrcholu mě už ani nepřekvapovalo tolik lidí. Doslova a do písmene to byla hrůza. Raději jsem šel kousek dále od davu a vychutnal jsem si svačinu na místě s nádhernými výhledy. Tam jsem si rovněž udělal několik fotek a mazal zpět. Po cestě zpátky se tvořily zástupy lidi pod vrcholem. Většina vypadala podle oblečení, že jdou spíše na procházku do centra města než na vrchol.
Podtrženo sečteno
Cesta tam i zpět se svačinou a fotkami mi zabrala něco málo přes čtyři hodiny. Za mě jsem si výšlap opravdu užil, ale nebýt té masy lidi, byl bych spokojenější. Každopádně se už teď těším, až znovu zavítám na tento vrchol. Při návratu směr hlídané parkoviště můžete potkat několik restaurací. Ceny jsou veskrze vyšší než u nás v Česku, ale není to žádná katastrofa.
