Terezín
Nedaleko Prahy u měst Lovosic a Litoměřic se nachází město Terezín. Město je známo díky své nepěkné historii. Ta se bohužel pojí s koncentračním táborem a ghettem, kde zemřely tisíce nevinných lidí. Osobně mám tuhle tematiku rád a sem tam si přečtu na tohle téma knihu a nebo si pustím film či dokument. Bohužel jsem nikdy do Terezína nezavítal. Až dnes. Již v minulosti jsem měl v plánu do Terezína zavítat, ale nějak jsem vždy na to zapomněl nebo to prostě nevyšlo. Až nyní, když mám trochu více času, tak jsem se rozhodl to napravit. V článku nebo spíše fotoreportu budete mít možnost vidět jak Terezín vnímám já. Samo sebou jsem nechtěl opisovat texty a čísla z Wikipedie a podobných zdrojů. Svým fotoreportem chci na webu zdokumentovat čerstvé vzpomínky z návštěvy. Rád budu, když někoho příspěvěk někoho inspiruje k návštěvě.
Prohlídka
Hned ze začátku vám upřímně napíšu, že jakékoliv dokumenty či knihy vám neumožní takový zážitek jako je návštěva pevnosti Terezín. Osobně doporučuji komentovanou prohlídku s průvodcem, tak jako jsem měl dnes já. Co se týče prohlídky, tak tu si můžete online zarezervovat na stránkách památníku (odkaz). Po rezervaci by vám měl přijít email se shrnutím objednávky. Následně až potvrzovací email o návštěvě.
Jestli chcete tip, kdy na prohlídku, tak vám můžu s klidem napsat, že zimní období je nejlepší na prohlídku. Jednak paní průvodkyně mi řekla, že v zimě jsou rádi za každého návštěvníka a druhak se vám dostane více prostoru a péče ze strany průvodců. Já jsem toho jasným důkazem. Dnes (středa 16.12.2020) jsem absolvoval prohlídku od 9:30 a byl jsem na ní sám pouze s průvodkyní. Viz i níže fotka parkoviště, kde parkuji sám a nikdo okolo mě.
Malá pevnost
Před návštěvou je dobré si uvědomit co chcete v Terezíně navštívit. Nabízí se Malá pevnost, bývalé ghetto nebo kombinace obojího. Mě zaujala z historie pouze Malá pevnost a tu jsem si vybral na prohlídku.
Před samotnou prohlídkou zaplatíte vstup. Ten je zpoplatněn částkou 180Kč za dospělou osobu. Platba je možná hotovostí nebo kartou. Jinak otevírací doba je od 8:00-16:30 v zimní sezoně a od 8:00-18:00 v letní sezoně. Zavírací dny jsou 24-26.12 a 1.1.
Prohlídka začala včas a sám s průvodkyní jsem se vydal na exkurzi Malé pevnosti. Malou pevnost v Terezíně poznáte podle památníků a hřbitova před Malou pevností. Začátek byl věnovaný obecnému seznámení co vůbec Malá pevnost je a jaká je její historie. Pro mě zajímavostí bylo, že dříve byla již známá jako věznice. Později v období roku 1940 byla malá pevnost využívána jako věznice pražského gestapa. Během tohoto povídání jsme se dostali na dvůr, kde po pravé straně stáli vězni po příjezdu. Přímo před kanceláří W.Schmidta. Tady vězni na správní dvoře čekali i klidně celý den než se dostali do přijímací kanceláře. V kancelářích odevzdali všechno co měli a přesunuli se do skladiště oděvů (Kammer), kde si nafasovali pár potřebných věcí pro život v pevnosti.
Koncentrační tábor
S nafasovanými věcmi se přes dvůr procházelo branou s nápisem “Arbeit macht frei”, což znamená práce osvobozuje. Tyto nápisy jsou známé nebo jsou i v jiných táborech. Třeba v Osvětimi nebo v Buchenwaldu.
Po průchodu branou vejdete do prvního dvora. Dvůr je rozdělen na bloky A a B, v nichž je 17 hromadných cel a 20 samotek. V některých celách se tísnilo až 100 věznů.
Ono taky záleželo jaké ty cely to byly. Ať už “ruské” nebo “židovské”. Z poslechu mi někdy běhal až mráz po zádech nebo s vězni bylo nelidsky zacházeno.
Co se týče jídla, tak to bylo na příděl a vězni byli rádi, když denně dostali 300 g chleba. Nedalo mi to a zeptal jsem se co tam dělali všechen ten čas. Skoro všichni pracovali a pouze v neděli odpoledne měli volno. Mimo přecpaných pokojů v táboře existovaly i samotky.
Tam vězně izolovali jimž byl uložen zostřený trest a nebo byli určeni k popravě. Další místnosti byly odvšivárna a koupelna.
Proces byl následující. Vezeň pověsil na háčky své oblečení, to se odvšivilo a mokré se vězně vrátilo zpátky.
Ti v koupelně se museli opláchnou a následně mohli pokračovat dále. Nevýhodou bylo, že vězni i v zimě museli chodit v mokrém oblečení. Díky tomu, že byla v táboře řada nemocí (tyfus). Proto v objektu musela být zřízena ošetřovna a marodka.
Bohužel v pevnosti umírali stovky věznů na různé nemoci. To mělo za následek, že vznikly bloky (oddělení) pouze pro ženy.
Návštěva pokračuje
Po zhruba hodinovém výkladu jsem se přesunuli k márnici (č. 18 na obrázku). Tam byla ukládána těla věznů.
Naproti márnice je místo přes které se snažili vězni utéct pryč z tábora. Ono se to velice nikomu nepodařilo. Jen dvěma (třem) jedincům, kteří se dostali přes zeď díky žebříku. Taky by se mohlo zdát, že po římse by se dá přejít. To bohužel nebo ta ze začátku byla vysekaná a nedalo se na ni nijak stoupnout. Bohužel na fotce jsem to nezachytil. Vylézt na stěnu se rovněž nedalo protože byla kluzká.
Od těchto míst jsme se dlouhou spojovací chodbou přes bránu smrti dostali k popravišti.
Střelci stříleli od kříže do míst, kde na fotce je malý stromek. Tam většinou stáli oběti.
Mimo popravení střelbou, která byla méně bolestnější než jiné mučící popravy můžete na obrázku vidět klasické popraviště provazem.
Zatím jsem popisoval jaké to bylo pro vězně. Ale i personál si tady dopřával a vězni pro dozorce budovali různé “oddychovky”. Třeba kino nebo bazén. Na fotce můžete vidět bazén, který byl nejprve vybudovaný jako protipožární nádrž a poté sloužil dozorcům nebo personálu ke koupání.
Muzeum
Samotná prohlídka Malé pevnosti je zajímavá. Součástí areálu je muzeum. To je rovněž zajímavé.
V muzeu můžete najít několik exponátů, které vás vtáhnou do doby, kdy v Terezíně umíraly tisíce lidí. Za mě jsem si dal takový malý úkol. Vybrat tři nejzajímavější fotky s exponáty. Ono exponátů je v muzeu několik. Fotek taky z muzea mám několik, ale při zpracování mi to nedalo a bylo těžké vybrat tři fotky, které ve mně vzbudily nejvíce emocí.
Výlet v blízkosti Prahy
Sám jsem chtěl podat výklad, tak jak mi zůstal v hlavě. Samozřejmě bych mohl na tohle téma napsat několik desítek stran, ale jistě by to nikdo nečetl. Své publikum by si takový článek našel zejména u zapálených historiků. Proto jsem spíše článek pojal jako komentovanou fotoreportáž. Co se týče samotné komentované prohlídky. Tu doporučuji komukoliv koho alespoň trochu zajímá historie. Čas strávený v Terezíně určitě nebyl zbytečný. Mimo doporučení výkladu vám doporučím si koupit v suvenýrech za 5 Kč informační leták (Malá pevnost Terezín) a publikaci za 80 Kč (Terezín Místa utrpení a hrdinství). V letáku najdete podobné informace jako můžete slyšet na prohlídce. Ovšem v knize najdete informace, které mě zaujaly stejně jako komentovaná prohlídka. Opravdu povedené fotky doplněné komentáři. Kromě literatury a prohlídky vám závěrem doporučím i propagandistický dokumentární film z Terezína (Vůdce daroval Židům město).
