Praha – Mělník na kole
Několik měsíců jsem přemýšlel o akčním výletu na kole. Bylo mi od přátel doporučeno několik tras. Nejvíce mě zaujala trasa Praha – Kralupy nad Vltavou – Mělník a zpět. Když jsem studoval střední školu, jezdil jsem z Kralup do Prahy vlakem. Vždy mě fascinoval výhled z vlaku na cyklisty zdolávající na kole spodní tok Vltavy. Po více než deseti letech jsem na zmiňovanou trasu vyrazil. Hrozně jsem se těšil.
Trasa Praha-Mělník na kole? Žádný problém!
Ráno, když jsem vstal, jsem ještě neměl promyšlené, kudy přesně pojedu. Zavolal jsem kamarádovi, který trasu absolvoval. Doporučil mi, ať jedu hlavně po pravém břehu a ať jedu pořád rovně. Po hovoru jsem si připravil a snědl vydatnou a velkou snídani. Po snídani jsem šel zkontrolovat technický stav kola, oblékl se a vyrazil na celodenní výlet.
Odkud jsem vyrážel?
Pokud bydlíte poblíž pražské cyklotrasy s označením A2, tak patříte mezi ty šťastnější. Já bohužel bydlím hodně daleko, takže na trasu jsem se musel dostat po vlastní ose. Jelikož moc nemusím MHD a ještě jsem se v něm nechtěl motat s kolem, dal jsem kolo do auta a vyrazil podle navigace na nejbližší parkoviště poblíž stezky. Přikládám odkaz na parkoviště, které je hned u trasy. Jedná se o parkoviště U mostu Barikádníků, které není placené. Vzhledem k tomu, že jsem tam parkoval v sobotu a ještě kolem dvanácté hodiny, tak jsem bez sebemenších problémů zaparkoval.
Úsek trati Praha – Nelahozeves
Záměrně jsem popis celého cyklovýletu rozdělil do dvou částí (Praha – Nelahozeves a Nelahozeves – Mělník). Později pochopíte proč.
Po zaparkování jsem celý svěží šlápnul do pedálů a vydal se vstříc novým zážitkům. Hned po sjezdu k Vltavě jsem viděl spousty lidí, doslova davy. Docela mě to vyděsilo. Říkal jsem si, že pokud tolik lidí bude až do Klecan, tak trať absolvuji někdy jindy. Po chvilce jízdy se mi vše vysvětlilo. Na sportovním kanále v Troji se konaly nějaké mezinárodní závody. Ufff, oddychl jsem si. Čím dále jsem jel směr Klecany, tím méně lidu bylo na stezce. Za zoologickou zahradou už byli na trase pouze „sportovci“. Cesta kolem Vltavy byla skutečně příjemná. Po pár minutách jízdy se vám k už tak hezkému pohledu přidají masivní skály. Opravdu se jedná o skvělé, místy až romantické pokoukání. Co se týče kvality povrchu trati, střídá se kvalitní asfaltový povrch s přírodním. Na trase z Kralup do Nelahozevsi počítejte pouze s přírodním povrchem. Osobně mám takový typ trasy rád, neboť jízda je pak akčnější.
Buďte opatrní!
V jedné části trasy je nepříjemně vsypaný písek do trasy. Za tu chvíli, co jsem projížděl, jsem viděl dva pády. Při velké rychlosti se jezdcům zabořilo přední kolo hluboko do písku a následoval pád. Proč jsem vůbec ze začátku zmínil, že je vhodné jet po pravém břehu? Je to lepší kvůli průjezdu obcí Rež. Pokud jedete po levé straně, tak musíte i s kolem přejít most a kolem železniční trati (zastávky) se dostanete zpět na stezku. Za mě si myslím, že to není moc bezpečné, neboť některé vlaky projíždí opravdu velkou rychlostí. Pokud pojedete po pravé straně, tak nebudete muset tento přechod řešit. Od Řeže vede pohodlná cesta až do Kralup. Tam je zapotřebí na konci stezky přejít z jedné strany mostu na druhou a pokračovat Dvořákovou stezkou až do Nelahozevsi. Není to složité, všude jsou ukazatele. Na Dvořákově cestě určitě stojí za zmínku masivní pískovcové skalní útvary. Ty tvoří několik malých jeskyněk. V Nelahozevsi doporučuji si vyjet kopeček k zámku. Opravdu to stojí za to!
Úsek trati Nelahozeves – Mělník
V tomto druhém úseku mě trasa jako taková nebavila. Vůbec mě nenadchla. Velká část vedla po vedlejších cestách, kde mě i míjela auta. Sice se jelo po asfaltu, ale čekal bych záživnější terén. Na trase doporučuji zastavení na veltruském zámku. Ohromeni budete nejenom zámkem, ale i zámeckým parkem. V úseku za Zálezlicemi cyklostezka pokračuje opět přes Vltavu. Přechod/přejezd mostu není zrovna komfortní, stejně jako v Kralupech. Tady si musíte kolo vynést do schodů a přejít most. Druhá možnost je přepravit se přívozem, ale bohužel jsem u něj nikoho neviděl. Potíž při přechodu mostu měli i starší lidé a nebo lidé, co měli těžší elektro kola. Po pár kilometrech narazíte konečně na ceduli navigující vás směr Mělník. Na Mělníku doporučuji se jet podívat na soutok Labe s Vltavou.
Cesta zpět
Na trase jsem potkal několik lidí co jeli pouze cestu Praha-Mělník a zpátky vlakem. Já jsem se vrátil zpět na kole. Cesta z Prahy do Mělníka měla být podle oficiálních zdrojů dlouhá 45 km. Při pohledu na svůj měřící přístroj jsem viděl cca 60 km. Celkově tedy cesta tam i zpět byla dlouhá 120 kilometrů.
Když zhodnotím celý výlet, tak se jednalo o příjemně strávenou část soboty. Se všemi zastávkami trval výlet zhruba 6 hodin. Samozřejmě pokud byste navštěvovali všechno zajímavé, co je po cestě, tak se výlet protáhne. Závěrem sepíšu několik postřehů, které jsem nezakomponoval do článku:
- Na cestu si vezměte hodně pití, pokud nechcete utrácet. Sice na trase je hodně stánků (restaurací) s vodou, ale čím blíže jste k Praze, tím více si zaplatíte.
- V úseku Praha-Kralupy buďte v některých místech opatrní. Jsou místa, kde je břeh vysoký dva metry a trasa je několik čísel od břehu. V určitých částech je i samotná stezka úzká. V některých místech se sotva kolem sebe dostanou dvě kola. Začátečníkům doporučuji sesednout nebo přibrzdit.
- Na trase jsem viděl dvě slečny, co měly defekt, a jednoho kluka s proraženým pláštěm. Nezapomeňte si lepení nebo duši a pumpičku!
- Pokud si nechcete brát svačinu, podél trasy je dost možností, kde se dá jídlo pořídit.
- Stezka není nijak zvlášť náročná. Žádné kopce, víceméně rovina.
- Pokud bude svítit sluníčko, doporučuji se před jízdou namazat opalovacím krémem.
