Český ráj

Published by administrator on 17.2.2020

Kousek od Prahy se nachází místo CHKO, které má zajisté rádo spousta turistů. Už podle nadpisu můžete poznat, že tento článek bude o místech v Českém ráji. Konkrétně o Drábských světničkách a Příhrazských skalách. Já do Drábských světniček vyrážím několikrát ročně a můžu vám napsat, že nikde jinde si neodpočinu lépe. Je pravdou, že přes víkendy a frekventované časy v sezonu málokdy do Českého ráje zavítám. Největší prostor pro relax v ráji nacházím mimo sezonu a nebo v sezoně buď brzy ráno u východu slunce či při západu slunce.

Vyrážíme z Prahy

Cest, které vás zavedou do Českého ráje je několik. Nejjednodušší je to vzít z Prahy směr Liberec přes Mladou Boleslav. Rovněž míst, kde můžete zaparkovat je několik. My máme dvě místa, které podle potřeb střídáme. Jedno je parkoviště Dneboh – Kavčina (mapa). Zde  “západní” parkoviště je v sezonu obsazené ihned z rána. Také je i zpoplatněné jednorázovým poplatkem. Mimo sezonu zaparkujete bez problému. Druhým parkovištěm “východní” je parkoviště Krásná vyhlídka (mapa). Tohle parkoviště máme raději nebo je u něj téměř celoročně otevřeno občerstvení. Sice z parkováním je to trochu horší, ale ještě se nám nestalo, že bychom nezaparkovali. Navíc nikdy jsme neplatili žádný poplatek za stání.

Hurá na výšlap

Možností, kde začít výšlap je několik. V prvním okamžiku jsem tady chtěl dát trochu delší trek, ale vzhledem k tomu, že web navštěvují i méně sportovně založení jedinci, tak rád popíšu jednoduchý nenáročný výšlap, který zvládnou i rodiny s menšími dětmi. Zkušení turisté tenhle trek můžou brát jako základ k plánování delší trasy. Tím nechci nikoho odradit od návštěvy. Výhledů si užijete až až. Nicméně je na každém jak k návštěvě Drabských světniček/Příhrazských skal přistoupí. Když jedu na návštěvu ráno nebo později k večeru, tak hodně potkávám fotografy. Jestliže výjimečně navštívím tuto oblast v sezonu  přes den, tak potkávám víceméně  jen rodiny s dětmi nebo všechny generace párů, které se kochají krásami Českého ráje. Pro tento článek sem přikládám i mapku, kde jsme jako nástupní místo měli parkoviště Krásná vyhlídka. Mapa treku: zde

Jdeme po vyhlídkách

Od parkoviště Krásná vyhlídka vyrážíme přes místní restauraci doleva směr Studený průchod. Jako první po pravé straně u bodu dva vyrážíme na vyhlídku, která je ještě před studeným průchodem. Vyhlídka není nijak značená. Není součástí naučné stezky a musíte trochu sejít z trasy. Výše na mapě jsem ji označil červeným “oválem”. Na vyhlídce mi přišel zajímavý masiv ve tvaru hnízda. U tohoto místa nejenom, že jsme se zastavili na fotku, ale rovněž jsme se pokochali hezkým výhledem na přilehlé okolí. Dále pokračujeme širší lesní cestou, kde už jsme viděli více skalních bloků.

Studený průchod

Cesta na Studený průchod přes léto není nijak zvláštní. Jdete lesní cestou, která je tvrdší a zpevněná. V zimních a jarních měsících doporučuji jít mimo hlavní trasu (spíše při trase) nebo na stezce je docela dost bláta. U vyhlídky se nachází několik cedulí, které vás obeznamují proč vůbec se tomuto místu říká studený průchod. Nyní si dovolím citovat ceduli naučné stezky, která návštěvníky seznamuje se Studeným průchodem.

Přírodní útvar Studený průchod je skalní soutěska. Je dlouhá přibližně 125 metrů, výška stěn dosahuje až 15 metrů. Název vznikl podle teploty, která v průchodu ani v létě nepřesáhne deset stupňů celsia.

Při průchodu tímto místem v zimě půjdete blátem. Takže doporučuji si vzít nějaké outdoor boty. V průchodu jsem si u návštěvníků všiml, že většina se koukám buď pod nohy a nebo před sebe. Osobně doporučuji se podívat nahoru. Doporučení najdete i na cedulích, kde je napsáno: Při průchodu se podívejte vzhůru. Ve válce v roce 1866 stály nahoře rakouské baterie.

Zajímavost o průchodu

Pokud by někoho měl zájem o další zajímavost, tak se rád tady na blogu o ni podělím. Ostatně, ta je i na starších cedulích, ale místy už moc text nejde vidět.

Studený průchod v podobě široké rozsedliny směru ZJZ-VSV vznikl posunem okrajové kry pískovcového masivu. V trvale zastíněných místech se zde dlouho drží sníh a led. Voda v podobě srážek a prosakující stěnami také zvyšuje vlhkost průchodu, neboť voda se na dně rozsedliny hromadí a jen obtížně se odpařuje. Vlhké skalní stěny jsou vydatně ochlazovány i proudícím vzduchem, hlavně v noci. Toto prostředí vytváří přijatelné podmínky pro růst játrovek. Největší teplotní rozdíly mezi osluněnými plochami a stinnou rozsedlinou nastávají až v létě. Vzniká zde specifické mikroklima s projevy teplotní inverze. Teplotní rozdíly dosahují řádově hodnota až dvacet stupňů celsia. Jižně o rozsedliny stála v červnu 1866 baterie c. k. rakouských děl kryjících střelbou hlavní zemskou silnici v údolí.

Skalní masiv Bazilišek

Na rozcestí před bodem číslo 3 na mapě je odbočka k vyhlídkovému místu Dneboh. Tato odbočka je u informační cedule č. 14, která patří k naučné stezce. Ten je mezi masivy Skalní pláž nebo Pamětní věž a Vechtr. Taky je u této vyhlídky skalní masiv Bazilišek. U tohoto vyhlídkového místa se vždy s radostí zastavíme a kocháme se. Zde pozor možná na přístup. Přístup ze stezky vypadá pro mámy od rodin docela nebezpečně. Když ale jdete blíže k vyhlídce, tak uvidíte, že přístup není tak hrozný jak z dálky vypadá. Na konci těchto masivů je Heroldova vyhlídka (bod č. 5 na mapě). Tato vyhlídka mi nepřišla nějak zajímavá tím, že se jedná jednoduše o průchozí místo. Pohledy jsou ale odsud krásné. Hlavně na skalní věž Trubková jehla nebo skalní masiv Kulich.

Drábský masiv

Asi nejznámější masiv Českého ráje a Příhrazských skal. U tohoto masivu je i vyhlídka. Přístup k ní je omezený. Od Listopadu až do konce března je tento přístup zcela uzavřený. V ostatní měsíce je vyhlídka zpřístupněna od 7:00 (někdy od 6:00ú do 19:00 (v červnu a červenci do 20:00). Na vyhlídku platí i zákaz vstupu jestliže je za deštivého počasí mokrý pískovec nebo když se blíží větší bouřka. Zároveň je i zakázán přístup s většími zavazadly (baťohy) a bicykly. Na tohle místo narazíte ať už půjdete z jakéhokoliv nástupního místa.

Pověst o Drábovi

Proč a jak vznikl název Drábské světničky? Tuhle pověst jsem vám nafotil, ale bohužel se fotka natolik leskne, že si dovolím pověst citovat:

Drábské světničky dostaly jméno podle obra, který zde kdysi žil spole se svou ženou. Jmenoval se Dráb a byl to pořádný hromotluk. Lidem nikdy neublížil, napoak se s nimi rád přátelil, ale báli se ho. Tak jim alespoň tajně pomáhal. Viděl, jak lidé slouží svým zvířatům, jak je krmí a strají se o ně. Usoudil tedy, že by jim pomohl, kdyby je občas nějakého zvířete zbavil. On bude mít jídlo a lidem se uleví od starostí. Jednoho dne obrova žena zemřela. Byl z toho velmi smutný a jeho domácnost chřadla. Po čase se rozhodl, že si sežene děvečku od lidí. A taky si jednu hned přinesl. Bylo to Anička z blízké vesnice. Anička se Drába starala a brzy poznala, že se ho nemusí bát. Stýskalo se jí ale po rodičích. Tak obra přemluvila, aby ji pustil na jeden den domů, že se večer vrátí. Lidé ve vesnici byli rádi, že Aničku vidí živou. Hned je ale napadlo, že by mohli využít situace a zbavit se zloděje zvířat. Od Aničky zjistlili, že obr každé poledne tvrdě usne a už vymýšleli plán… Druhý den v poledne se vydali k obrovi, aby ho spícího odvezli někam daleko. Jen ho však položili na vůz, hned pod jeho vahou upadlo kolo. Jak to drclo, obr se vzbudil. Ve své dobrotě si myslel, že těm chudákům rozbil vůz a snažil se vše napravit. Řekl jim, že na louce pod lesem u velké borovice zakopal poklad. Část ať si vemou na nový vůz a zbytek peněž ať dají Aničce za její dobré služby. Lidé tak poznali, že je obr hodný, ale opuštěný. Od té doby jej ve skalách navštěvovali a nosili mu jídlo. Obr na oplátku pomáhal na poli a v lese.

Poslední zastávka: Klamorka

Směr zřícenina hradu Klamorka jsme se zastavili u zříceniny Píčova statku. Tato zřícenina má rozsáhlé kamenné základy. V okolí můžete vidět zbytky zdí, včetně vytesaných sklepení. Jak jsme se dočetli, tak první zmínka o statku jde až do roku 1554. Následně od 18. století až do poloviny 20. století patřil statek rodině Píčů. Po roce 1948 byly obyvatelé vyhnáni a statek byl opuštěn a postupně rozebírán. Na mapě výše je tento statek označen jako bod č. 9.

Kousek od statku je Zřícenina hradu Klamorka. Na webových stránkách jsme se dočetli, že zřícenina je přes zimu uzavřena. Vždy při naší návštěvě jsem nezaznamenali nějaké omezení. U Klamorky můžete narazit na několik zajímavostí. První co nás zaujalo, že jsme hledali 4 světničky, o kterých se píše v legendách. Hned “vstupu” pozor na jámu cca 5 metrů hlubokou, která je v skále. Není nijak značená.

Cesta zpátky

Cestou zpět jsme šli kratší trasou. Co co týče cest a cestiček, tak těch je v Českém ráji několik. Je zbytečné a je škoda jíž zpět po té samé trase. Některé skvělé výhledy jsou trošku schované a nejsou primárně označeny na mapce. Pokud chcete si užít výhledy v plné své kráse, tak je  zapotřebí trochu sejít z cesty.

Náročnost výletu

Podle toho co jsem vždy viděl, tak terén není nějak náročný. Na stezkách jsou lidé všech věkových generací. Dokonce návštěvníci s kočárky nejsou výjimkou. Jestliže máte v plánu do Drábských vyrazit v teplejších měsících, tak si nezapomeňte vodu. Na žádné stezce jsem nenarazil na studánku. Vzhledem k tomu, že část terénu jsou volně přístupné pískovcové masivy, tak je zapotřebí být opatrný.

Hotel

Docela hodně přátel se mě ptalo, jestli pokaždé jezdíme do Českého ráje pouze na otočku a nebo jestli někde máme ubytování. Ve většině případech Český ráj máme jako jednodenní výlet. Čas od času si chceme trochu víc tuhle přírodní krásu užít a rádi se ubytujeme v nějakém hezkém hotelu. Posledně jsme byli ubytovaní v hotelu reSTART, který je v Jičíně. Odkaz na hotel: https://www.hotelrestart.cz/ .Tento hotel nechci nějak rezencovat. Jen bych rád podkotknul, že vše co jsme potřebovali,  tak v hotelu jsme dostali. Kvalitní jídlo, hezké pokoje/apartmány a čisté prostředí.

Tradice

Určitě vy, ale i my máme na cestách své tradice. Jednou z tradičních zastávek pokud jedeme kolem Českého ráje je zastávka ve Svijanském pivovaru. Vždy s radostí se ve Svijanech zastavíme rádi si dáme něco dobrého k jídlu a pití. Ceny nám nepřijdou nějak přemrštené vzhledem k tomu, že se jedná o docela frekventované návštěvní místo. V pivovarské restauraci jsem se zatím nesetkal s jídlem, které by mi nechutnalo. Určitě doporučuji pokud chcete jídlo z denní nabídky přijít před druhou hodinou odpolední. Po druhé hodině jsou ty nejchutnější pokrmy jsou vyprodané. Jinak co se týče piva, tak na tom si též vždy pochutnám (jak alko, tak i nealko).