Ferrata trip Dolomity
V létě (2024) jsme s kamarády vyrazili na tradiční feratový trip do Italských Dolomit. Ve fázi plánování jsme si uvědomili, že většinu vrcholů máme již zdolaných a je zapotřebí se hlouběji zamyslet nad itinerářem. Na internetu jsme narazili na feraty buď nezajímavé a nebo ty, kde už jsme byli. Nyní jsme přemýšleli jak plánování udělat jinak. Volba padla na knihu Vie_ferrate_nelle Dolomiti od Thomase Zelgera. Neříkám, že naše feraty co jsme navštívili nenajdete na internetu. Způsob jakým jsou feraty v knize uspořádané, jejich řazení na internetu nenajdete. Opravu výborná kniha.
Ferata trip začíná
Bohužel nikdo ze zúčastněných neměl čas na výběr ubytování. To jsme nechali až na posledních chvíli a cestou do Itálie.
Z volných ubytování jsme neměli moc na výběr. Hold prázdniny. Rovněž náš požadavek na samostatný pokoj pro každého byl lichý 🙂 Ve finále jsme byli rádi za větší pokoj ve městečku Santa Fosca.
Santa Fosca
Santa Fosca je malá vesnice nacházející se v italských Dolomitech, konkrétně v oblasti Veneto, která patří k obci Selva di Cadore v provincii Belluno. Leží v údolí Fiorentina v nadmořské výšce kolem 1 400 metrů. Tato lokalita je známá pro svou malebnou horskou scenérii a je oblíbenou destinací jak v zimě, tak v létě, zejména mezi milovníky lyžování, turistiky a přírody.
Santa Fosca je ideálním výchozím bodem pro různé sportovní aktivity. V zimních měsících je blízko k lyžařským střediskům v Dolomitech, jako je známá Civetta nebo Marmolada. Lyžařská oblast Civetta je součástí většího komplexu Dolomiti Superski, což je jedna z největších lyžařských oblastí v Evropě, nabízející stovky kilometrů sjezdovek. V letních měsících je Santa Fosca populární díky svým turistickým stezkám, které vedou do Dolomit, chráněného území UNESCO. Oblíbeným cílem pro turisty je například Monte Pelmo nebo Monte Civetta, dvě z dominantních hor v okolí. Tato oblast je také známá svou bohatou flórou a faunou.
Název Santa Fosca pochází pravděpodobně od jména svaté Fosky, které byla zasvěcena místní kaple. Tato svatá je patronkou obce a během místních svátků se v obci pořádají různé slavnosti a procesí.
Ubytování
Ubytování v hotelu Garni Civetta musím pochválit. Pokoje čisté, klidné prostředí a hlavně výborný pan majitel. Ten s námi vedl diskuze o feratách, výšlapech a všem možném. Skvělý chlápek. Co musím vyzdvihnout jsou snídaně. Cenově na 4 noci pro tři vyšel kolem 17t Kč. Což je krásná cena.
Cinque Torri
Cinque Torri (v překladu „Pět věží“) je jedním z nejznámějších přírodních útvarů v Dolomitech, konkrétně v provincii Belluno v severní Itálii. Tvoří ji skupina skalních věží, které se vypínají do výšky až 2 361 metrů nad mořem. Tento impozantní přírodní monument je součástí Gruppo del Nuvolau, což je horský masiv v Dolomitech.
Oblast kolem Cinque Torri nabízí turistické trasy s nádhernými výhledy na Dolomity, včetně horských masivů jako Tofane, Monte Pelmo a Marmolada. Jednou z oblíbených turistických tras je výlet od lanovky vedoucí k rifugiu (horské chatě) Rifugio Scoiattoli, která se nachází nedaleko věží a poskytuje krásné výhledy na okolní krajinu.
Pro náš výlet jsme nechtěli použít lanovku a dát si lehký hike po svých.
Popis trasy
Start a cíl: Trasa začíná i končí u Punta di Zonia (2282 m n. m.) v oblasti Passo di Giau. Celkový okruh: Tato trasa je kruhová, takže se vracíš na místo startu.
Klíčové body trasy
1. Punta di Zonia (start/cíl): Počáteční bod trasy, nacházející se blízko silnice SP638, což je hlavní cesta, která vede přes průsmyk Passo di Giau. Trasa odtud stoupá.
2. Nuvolau (2474 m n. m.): Jeden z vrcholů na trase, odkud se nabízejí nádherné výhledy na Dolomity. Zde se dá udělat přestávka.
3. Averau (2648 m n. m.): Další bod na trase s možností odpočinku. Možná zde najdeš horskou chatu či místo k oddechu.
4. Torre Grande (Cinque Torri) (2361 m n. m.): Známý skalní útvar Cinque Torri, ideální místo pro pauzu a užití si výhledu. Je zde také muzeum pod širým nebem s válečnými zákopy a památkami z první světové války.
5. Seco de Ra Marogna (2229 m n. m.): Na zpáteční cestě nižší bod, odkud se trasa stáčí zpět směrem na jih k cíli.
Náročnost trasy
Fyzická náročnost: Trasa je středně náročná. Převažují horské cesty a několik míst s prudším stoupáním (např. v okolí Nuvolau a Averau). Doporučuje se mít dobrou fyzickou kondici, protože převýšení je zřetelné.
Délka a čas: Délka trasy je cca 9,1 km a doba je odhadovaná na 4 hodiny, což znamená, že trasa je relativně krátká, ale vyžaduje určitý čas kvůli výškovému převýšení a členitému terénu.
Technická náročnost: Trasa neobsahuje žádné extrémní technické obtíže, ale některé úseky mohou být kamenité nebo strmé, zvlášť v oblasti Cinque Torri.
Možnosti přestávek
Rifugio Nuvolau a Rifugio Averau: Tato dvě místa jsou ideální pro odpočinek, občerstvení a zároveň poskytují krásné výhledy. Horská chaty v těchto místech jsou často otevřené během letní sezóny.
Cinque Torri: Velmi zajímavé místo pro zastávku a prohlídku, kde je možné odpočinout si a prozkoumat historické památky.
Tato trasa je skvělou volbou pro ty, kdo chtějí vidět několik z nejkrásnějších míst v Dolomitech, včetně Cinque Torri a nádherných panoramatických výhledů.
Ferrata Giuseppe di Olivieri a Gianni Aglio
Další den náš čekal den plný ferat. V minulosti jsme již vylezli Tofanu di Rozes (odkaz) a už tenkrát jsme si řekli, že Ferrata Giuseppe di Olivieri a Gianni Aglio (včetně vrcholu Punta Anna) musíme dát. Topo sem vykopíruji ze stránek Bergsteingen
Ferrata Giuseppe di Olivieri a Gianni Aglio jsou dvě samostatné, ale propojené via ferraty v oblasti Dolomit, konkrétně na hoře Tofana di Mezzo (3244 m), která je jednou z hlavních dominant Cortiny d’Ampezzo.
Ferrata Giuseppe di Olivieri
je první částí a začíná v oblasti Ra Valles. Je to středně náročná ferrata, která vede strmě vzhůru po skalních stěnách směrem na hřeben Tofana di Mezzo. Nabízí úchvatné výhledy na okolní Dolomity a je oblíbená mezi zkušenějšími turisty a horolezci.
Ferrata Gianni Aglio
navazuje na ferratu Olivieri a vede k samotnému vrcholu Tofana di Mezzo. Je technicky náročnější, s některými exponovanými úseky a vzdušnými přechody. Tato ferrata je určena pro ty, kteří mají zkušenosti s lezením na via ferratach a potřebnou výbavu.
Obě ferraty jsou spojeny a tvoří krásnou trasu, kterou lze zvládnout za jeden den, s nádhernými výhledy a jedinečným horským zážitkem.
Výstup po Via Ferrata Giuseppe di Olivieri a Gianni Aglio: Adrenalinový zážitek v srdci Dolomit
Pokud hledáte kombinaci dechberoucího výhledu, technické výzvy a adrenalinu v Dolomitech, vydejte se na výstup po via ferratách Giuseppe di Olivieri a Gianni Aglio. Tato trasa vás zavede až na vrchol majestátní Tofany di Mezzo (3244 m). Sestup dolů je možný lanovkou z chaty Rifugio Cima Tofana, což vám umožní užít si celé dobrodružství bez nutnosti sestupu po ferratě.
Výchozí bod: Chata Angelo Dibona (2083 m)
Náš výlet začíná u chaty Angelo Dibona, která je snadno dostupná z Cortiny d’Ampezzo. Od chaty se vydáme po dobře značené cestě směrem k nástupu na via ferratu Giuseppe di Olivieri. Trasa vede podél úpatí mohutné masy Tofana di Rozes a po asi hodině příjemné chůze přicházíme k prvnímu zajištěnému úseku.
Via Ferrata Giuseppe di Olivieri: Odvážné exponované výhledy
Giuseppe di Olivieri začíná lehčími úseky, kde si zvyknete na zajištěné železné lano. Tato část ferraty je hodnocena obtížností A/B, což je relativně jednoduché a vhodné pro všechny, kdo mají základní zkušenosti s ferratami. Již od prvních metrů se vám otevírají nádherné výhledy na okolní Dolomity.
Postupně stoupáte po exponovaných hřebenech a skalních římsách. V některých pasážích vás čekají mírně obtížnější úseky hodnocené B/C, které již vyžadují lepší koordinaci a fyzickou sílu. Největší výzvou je překonání Torre Pomedes III (2731 m), kde se ferrata dostává k úseku s hodnocením C. Tento strmý výstup vás dostane na vrchol Torre Pomedes, odkud je krásný výhled na okolní vrcholy, včetně Punta Anna.
Přechod k Torre Aglio a Gianni Aglio: Technická výzva
Z Punta Anna pokračujeme po krátkém pěším úseku k další části výstupu, která vede na Torre Aglio. Zde začíná ferrata Gianni Aglio, hodnocená jako C/D. Tato ferrata je technicky náročnější než Giuseppe di Olivieri a vyžaduje více síly a zkušeností s vertikálním lezením.
Gianni Aglio zahrnuje náročné lezecké úseky, dlouhé přechody po římsách a strmých stěnách. Nejvíce exponované místo je přechod okolo Torre Aglio, kde budete mít pod sebou desítky metrů volného prostoru. Po těchto náročných částech přichází menší odpočinek na mírnějších úsecích, kde si můžete užít úžasné výhledy na okolní masivy.
Výstup na Tofana di Mezzo: Vrchol výpravy
Závěrečný úsek na Tofanu di Mezzo vede opět po zajištěných lanech s obtížností B/C, které vás dovedou na vrchol Tofany ve výšce 3244 m.
Tento výstup je fyzicky méně náročný než předchozí části, ale stále vyžaduje koncentraci, jelikož se pohybujete ve vysoké nadmořské výšce.
Na vrcholu vás čeká zasloužená odměna – nádherný panoramatický výhled na celou oblast Dolomit a na město Cortina d’Ampezzo hluboko pod vámi.
Odpočinek v Rifugio Cima Tofana a sestup lanovkou
Po dosažení vrcholu se můžete vydat na odpočinek do horské chaty Rifugio Cima Tofana, kde se můžete občerstvit a načerpat nové síly. Pro návrat do údolí zvolte pohodlnou cestu lanovkou, která vás bezpečně a rychle dostane zpět do Cortiny. Tento sestup je ideální volbou, pokud si chcete ušetřit kolena po náročném výstupu.
Zhodnocení výstupu
Tato kombinace ferrat Giuseppe di Olivieri a Gianni Aglio nabízí jedinečný zážitek pro všechny milovníky horských dobrodružství. Trasa je ideální pro zkušené ferratisty, kteří mají dobrou fyzickou kondici a zvládají technicky náročnější pasáže. Celková doba výstupu po ferratách je přibližně 5,5 hodiny s převýšením 580 m, což zajišťuje skutečně intenzivní den v horách.
Doporučujeme zkontrolovat počasí a výbavu, včetně přilby, ferratového setu a rukavic, jelikož exponované pasáže mohou být při vlhkém počasí velmi kluzké.
Tento adrenalinový zážitek v srdci Dolomit vás rozhodně nezklame a nabídne vám neopakovatelný pohled na krásy tohoto úchvatného horského pásma.
Bohužel se jedná o frekventované feraty a o víkendu nedoporučuji feratu navštívit. Ideální pro návštěvu může být pracovní den.
Upozornění. Náš výchozí bod byl u chaty Riffugio Dibona. „Konečný“ bod byl v Cortině. Od tama jsme se museli přemístit (taxi cca 70€) pro auto k chatě Riffugio Dibona.
Ferrata Col dei Bos (Ferrata degli Alpini)
Ferrata Col dei Bos, známá také jako Ferrata degli Alpini, je jednou z nejkrásnějších a středně náročných ferrat v Dolomitech. Tato trasa vás provede přírodní krásou pohoří Falzarego s výhledy na Torre Grande di Falzarego a další okolní vrcholy. Výstup je skvělou volbou pro zkušenější turisty, kteří se chtějí pustit do technického lezení a užít si fascinující přírodní scenérie, spojenou s historií oblasti.
Výchozí bod: Rifugio Col Gallina (2055 m)
Náš den začíná u chaty Rifugio Col Gallina, která se nachází ve výšce 2055 m n. m. Chata je dobře přístupná z průsmyku Passo Falzarego nebo z města Cortina d’Ampezzo, a je to ideální místo k načerpání energie před výstupem. Po krátkém odpočinku se vydáme na cestu směrem k ferratě.
Cesta k nástupu na ferratu
Od chaty Col Gallina vede turistická stezka číslo 423, která vás zavede směrem k Base Falzarego Grande Guerra, malému muzeu pod širým nebem připomínajícímu události první světové války. Tato oblast má bohatou válečnou historii, což přidává našemu dobrodružství další rozměr. Po asi 30 minutách chůze pohodlným terénem se dostáváme k nástupu na ferratu Col dei Bos.
Ferrata Col dei Bos: Historie a přírodní krásy
Ferrata Col dei Bos je hodnocena střední obtížností B/C, což z ní činí ideální volbu pro ty, kdo již mají základní zkušenosti s ferratami a chtějí si vyzkoušet technicky náročnější pasáže. Samotný nástup na ferratu začíná mírným výšvihem, kde se okamžitě dostáváte na skalní římsu, kterou ferrata obepíná.
V prvních úsecích ferraty si zvyknete na zajištěné ocelové lano, které vám poskytuje potřebnou stabilitu. Ferrata poté vede po skalních stěnách a hřebenech s nádhernými výhledy na vrcholy Torre Grande di Falzarego (2482 m) a Torre Piccola di Falzarego (2418 m). V exponovaných pasážích se potkáváte s náročnějšími úseky, kde je potřeba zapojit sílu a zkušenosti, zejména v částech hodnocených obtížností C. I když se jedná o středně obtížnou ferratu, některé úseky vyžadují dobrou fyzickou kondici a schopnost pohybovat se v exponovaném terénu.
Adrenalinové lezecké pasáže
Vrcholné okamžiky ferraty přichází v úsecích s vyšší obtížností, kdy vás ferrata zavede do technicky náročnějších pasáží po skalních stěnách. Ferrata vás provede několika strmými lezeckými úseky, které jsou však vždy dobře zajištěny ocelovými lany a kramlemi. Nejnáročnější úsek, hodnocený obtížností C, vás čeká na závěru výstupu, kde překonáváte strmou stěnu na vrchol hory Col dei Bos.
Výhledy a závěrečný odpočinek
Po dokončení ferraty a dosažení vrcholu se vám otevře dechberoucí výhled na okolní Dolomity. Z výšky si můžete vychutnat pohled na vrcholy Tofane, Lagazuoi, Sass de Stria a další horské velikány, které tuto oblast proslavily. Kromě přírodních krás je tato oblast bohatá na historii z první světové války, což dodává ferratě jedinečný charakter.
Sestup zpět k Rifugio Col Gallina
Po krátkém odpočinku a užití si panoramatických výhledů sestoupíme zpět na stezku. Sestup vede po turistické stezce zpět k Base Falzarego Grande Guerra a poté pokračujeme po cestě 423 zpět k chatě Rifugio Col Gallina, kde můžeme den zakončit zaslouženým odpočinkem. Celý okruh zabere přibližně 4 až 5 hodin v závislosti na rychlosti výstupu a sestupu.
Zhodnocení ferraty Col dei Bos
Ferrata Col dei Bos (Ferrata degli Alpini) je ideální volbou pro středně pokročilé ferratisty, kteří hledají kombinaci technického lezení a nádherných výhledů na Dolomity. Obtížnost B/C zajišťuje, že trasa je dostupná pro většinu turistů, kteří již mají zkušenosti s ferratami, ale stále nabízí dostatek adrenalinu pro nadšence horského lezení.
Tento výlet vás provede nejen úchvatnými přírodními scenériemi, ale také vás zavede do oblasti s bohatou historickou stopou z první světové války, která dodává tomuto dobrodružství zcela unikátní atmosféru.
Nebezpečí při nepříznivém počasí
Varování: Na ferraty v dešti se nechodí. Mokré skály a ocelová lana se stávají extrémně kluzkými a nebezpečnými. I zkušení lezci mohou v takových podmínkách ztratit stabilitu a kontrolu, což vede k vážným nehodám. V našem případě při sestupu jsme zpozorovali záchranný vrtulník, aby evakuoval turisty, kteří uvízli na mokré ferratě. Proto je zásadní sledovat předpověď počasí a v případě hrozícího deště výstup odložit.
