Výstup 

Jak jde z mapky vidět, tak je možné nastoupit na zubačku a dojet si vklidu k vrcholu. Cena cesty zubačkou je 26€ za zpáteční jízdenku. Bohužel to by jsme nebyly my sportovci abychom kopec nezdolali pěšky. Navíc zubačka naštěstí nebyla v provozu nebo bylo před sezonou. Sezona zde začíná vždy kolem jedenáctého května.

Na parkovišti jsme si sbalili vše potřebné pro výšlap a vyrazili jsme. Cesta hned zpočátku se krom zubačky dá jít několika směry. Po černé trase, která je mírně vpravo a po červené, která je vyznačená v levé části mapky. Vzhledem k tomu, že v nedávné době se zde prohnal trochu silnější vítr, tak jsme volili “pohodlnější” červenou trasu. Tento směr nám doporučili i místní nebo ještě neproběhly na stezkách udržovací práce po zimě. Prvních 45 minut cesty nebylo ničím výjimečných. Stezka je spíše situována po asfaltu a po zpevněné lesní cestě. Dalších 40 minut stezky vede lesní cestou. Cesta v sezonu by byla určitě upravenější, ale teď před sezonou tady bylo docela dost popadaných stromů. Některé jsme museli obcházet srázy, které by mohly být pro nezkušené turisty docela nebezpečné. Abych řekl pravdu, tak nebylo zrovna bezpečné obcházet více než desetimetrové stromy o průměru půl metru strmým srázem, kde to docela klouzalo. Naštěstí nám to nevadilo, ale po cestě jsme potkali několik turistů v riflích, kteří s tím očividně měli problém. Rodiny s malými dětmi to rovnou otáčeli. Jakmile překonáte tento úsek, tak máte vyhráno. Vystoupíte pod horu, kde byl ještě sníh a víceméně pujdete napřímo. Několik turistů pak šlo nahoru trasou kudy jezdí zubačka. V každém úseku byla informační cedule s oznámením: vstup zakázán. I přímo pod hornou začínají nezapomenutelné výhledy na přilehlá jezera.

Poslední části k výstupu na vrchol je strmá alpká louka. Tady se dá jít buď po vyznačené stezce a nebo jít napřímo k vrcholu. Za nás jsme upřednostnili jít k vrcholu napřímo. Vzhledem k tomu, že počasí bylo víc než skvělé, tak jsme se raději tady přimázli opalovacím krémem. Pár turistů vypadala docela připečeně, tak jsme nechtěli nic riskovat. Přeci se jedná o mýtinku, kde slunce docela pralo. Jakmile jsme vyšli tuto louku/mýtinu, tak jsme byly navrcholu.

Vrchol Schafberg

Na vrcholu jsme byly od nástupu něco za necelé tři hodiny. Bohužel se cesta protáhla kvůli obcházení popadaných stromů. Pevně věřím, že cesta by se dala zvládnout o více než půl hodinu rychleji. Hold jsme si krom obcházení popadaných chtěli vychutnat sníh, výhledy a tak. Na vrcholu jsou i hospody, ale vzhledem k tomu, že jsme zde byli před seznou, tak byly zavřené. Tohle jsme naštěstí věděli a proto jsme si vzali i malé občerstvení na cestu. Co sem počítal počet turistů na vrcholu, tak jsem se dopočítal k číslu 15 (nepočítám ty pod vrcholem). Za mě krásné číslo, všude byl klid a všichni si vychutnávali výhledy na jezera a okolní pohoří. Popravdě si nedokážu představit jak to musí na vrcholu vypadat v sezoně, když je v provozu zubačka. Podle mého názoru se to tu musí turisty hemžit. Zároveň jsme měli radost, že tady můžeme být v tak komorním složení. Hodně nás těšilo, že jsme si mohli pořídit v klidu fotky, v klidu se na lavičce najíst a tak. Na vrcholu jsme strávili více než přes hodinu. Vřele doporučuji jít se podívat ke kříži který je na levé straně od horské chaty (směrem k vrcholu). Od tadyma uvidíte opravdu krásný výhled, který stojí i za fotku. Pro inspiraci přikládám nějaké fotky.

Sestup

Bohužel jsme museli stihnout nějaký otevřený obchod, tak sestup jsme brali trochu rychlejším tempem. I přes zákaz jsme si cestu zkrátili přes koleje zubačky (jako většina turistů). Cesta mírnějším poklusem z kopce nám z vrcholu k parkovišti trvala přes půl hodiny. Tuhle cestu bychom nevolili kdyby byla zubačka v provozu. Místy cesta byla pokryta štěrkem.

Naše pocity

Neskutečně jsme rádi, že jsme na Schafberg vyrazili mimo sezonu. V sezoně to nejen na vrcholu musí být jako na Václaváku. Co se týče vybavení, tak doporučuji pevné boty, funkční oblečení (né rifle, apod) a opalovací krém jdete-li ve slunečné dny. Pokud budete mít v plánu na vrchol vystoupit i mimo sezonu, tak doporučuji si s sebou vzít i pití a sváču. Na vrcholu jsou horské chaty, kde se dá zakoupit jídlo a pití, ale jsou otevřené až od května. Jinak co se týče zážitku, tak jsme rádi, že jsme na vrchol zavítali. Fyzicky né moc náročná cesta nás bavila, výhledy byly doslova úžasné. Určitě návštěvu vrcholu Schafberg doporučuji.