Přetrénování
Syndrom přetrénování je takovou noční můrou každého výkonnostního sportovce. Vlastní zkušenost s ním má téměř každý, ať už si to uvědomoval, či nikoliv. Ono také nebývá vždy zrovna jednoduché, tento syndrom odhalit. Já se v tomto článku pokusím tento problém lépe vysvětlit a přiblížit i třeba těm, kteří o tomto syndromu nikdy neslyšeli. A navíc přidám pár rad, jak tomuto problému předcházet a co dělat, když už se přece jen dostaví.
Přetrénování je v podstatě stav těla, při kterém není tělo schopno samo dostatečně regenerovat. Jinak řečeno, jde o přetížení celého organismu. Zpravidla se tak děje po dlouhodobé a často jednostranné opakující zátěži.
Když tělo řekne STOP!
Mezi první příznaky se řadí dlouhodobá únava. Uvědomujete si, že ještě nedávno jste jeden den odtrénoval 3 hodiny a druhý den jste byl jako rybička. A nyní se druhý den ani nemůžete zvednout z postele. A stejně tak i třeba třetí a čtvrtý den… Dalším příznakem je například stále stejná, nebo i snižující se výkonnost. Ač trénujete pořád stejně, nebo dokonce i stále víc a delší dobu, vaše tělo už to nezvládá, neregeneruje a vaše sportovní forma klesá. Častým problémem je také nedisciplinovanost, nebo také nesystémovost tréninku. Máte za sebou tři dny tvrdého tréninku, měl by následovat den volna… Jenže si říkáte: „…když ono je venku tak hezky, to by byla škoda nic nedělat…“ a ejhle, večer máte v nohách 70km na kole. Tělo pak vlastně ani neví, jak se má chovat a říká si: „ nemělo jsem dneska odpočívat? Nebo až zítra…?“ Když se toto stane jednou, dvakrát a třeba den volna se jen posune, je to v pořádku. Když se to ale děje častěji a navíc den volna jakože „vynecháme“, tělo je pak dokonale zmatené a neregeneruje.
Přetrénovaní příznaky
Co ale považuji za největší problém a důvod vzniku přetížení je „chronická nutnost trénovat“. Typický případ je, že například už dva dny cítíte únavu a tělo vám správně napovídá, abyste si odpočinuli. „To ale přece nepřipadá v úvahu…“ říkáte si. „ Dnes nebudu trénovat a pak mi budou chybět odtrénované hodiny…“ To bývá častý argument sportovců. A když už se přece jen někdo odhodlá k tomu netrénovat, sedí doma a propadá smutku a depresím, že se „fláká“ a vynechává trénink. Musíme brát v úvahu, že naše tělo nás zná daleko lépe, než si sami umíme představit a často nám napovídá, jak bychom se měli zachovat. To je potřeba respektovat.
A mezi příznaky přetrénování můžeme rovněž zařadit například časté nachlazení, nemoci, bolest kloubů, šlach, sníženou tepovou frekvenci, nebo třeba zadýchávání i při nízké námaze.
Rady
Ovšem je nutné si uvědomit celkem podstatný problém. Žádná odborná kniha vám nikdy neřekne, po kolika hodinách trénování se syndrom přetížení může dostavit, ani na jak dlouho byste měl trénink odložit. Vše je totiž individuální a u každého to může trvat zcela odlišnou dobu. Všechno závisí na našem centrálním nervovém systému. CNS můžeme vlastně označit za takový „jistič“ našeho organismu. Tato ochrana je založena na faktu, že pokud bychom trénovali do nekonečna a třeba si ještě zvyšovali tréninkové dávky, náš organismus a srdce by to nezvládly. Centrální nervový systém ovšem dokáže včas zasáhnout a pomoct nám, ačkoliv to sami vůbec netušíme. CNS ovládá celé naše tělo včetně svalů pomocí nervových impulzů. Když ovšem dochází k přetěžování organismu, CNS začne do těla posílat impulzy slabší. To znamená, že je tělo pak unavené a to nám nedovolí ho více přetížit. Jsme tak nuceni odpočívat.
Prevence
A jak tedy syndromu přetrénování předejít? Moje největší rada, kterou opravdu doporučuji každému, naslouchejte svému tělu. Naše tělo je tak dokonalý organismus, že mnohdy převyšuje naše poznání a chápání. A věřte, že ono si často samo řekne, co je, nebo není pro něj zrovna vhodné a správné. Co se týká tréninku, tak zde je důležité mít daný systém. Tréninkový plán a ten dodržovat. Už záleží na vás, pokud máte vlastního trenéra, nebo se trénujete sami, podstatné je mít nejlépe na každý týden jasně rozvržený plán a dodržovat dny dlouhého a těžkého tréninku a dny, kdy má být odpočinek. Také trénujte nejen vaše tělo, ale také mysl. Snažte se uvědomit si, že trénink není to jediné na světě. Naučte se odpočívat, všímat si věcí a lidí kolem sebe. Svých blízkých, kamarádů… Nemějte ve své hlavě 24 hodin denně myšlenky na sport a trénink.
Odpočívejte
A pokud už teď sami cítíte, že možná jste přetrénovaní, zkuste odpočívat. Nebojte se, udělejte to a netrapte se tím, že vám utíkají odtrénované hodiny a že ztrácíte výkonnost. Často totiž ztratíte výkonnost spíš tím, když na ten trénink půjdete. Vyzkoušejte pár dní volna a tělo vám samo řekne, až bude připravené znovu trénovat. Také vyzkoušejte třeba jiný sport. Jiná zátěž vašemu tělu rozhodně jen prospěje. A až se opět budete vracet k vašemu nejoblíbenějšímu sportu, snažte se začít pozvolna a postupně si zvyšovat tréninkové dávky. Pokud totiž do tréninku opět vlítnete po hlavě, přetrénovanost je co nevidět zpět.